Na kole okolo Písku

Písek – Písecké hory – Albrechtice nad Vltavou – Nová Ves – Protivín – Myšenec – Klokočín – Skály – Božovice – Humňany – Ražice – Staré Kestřany – Velké Nepodřice/Velký Kamýk – Drhovle – Nová Hospoda – Bošovice – Čížová – Zlivice – plynová lávka – Písek

Okruh vás povede z Písku srdcem přírodního parku Písecké hory až do Albrechtic nad Vltavou. Dále pokračuje po lesní cestě značené pouze logem okruhu do Nové Vsi u Protivína, přičemž cestou míjíte rozhlednu Vysoký Kamýk. V Nové Vsi se napojíte na CT1091 do Protivína. Z Protivína se po CT1077 kolem vlakového nádraží a asi 200 metrů za nádražím odbočíte vpravo na CT1146, která vás převede po mostě přes řeku Blanici. Můžete si zajet do nedaleké obce Myšenec nebo dál pokračovat asi 2 km po CT1147 podél Blanice k mostu a po něm k tvrzi Klokočín. Odsud se vydáte na jih a po 1,5 km se znovu napojíte na CT1077, která vás povede přes Skály k Božovické tvrzi, dále po CT1073 a CT1074 do Ražic, po CT1043 a CT1045 do Lhoty u Kestřan, přes řeku Otavu do Kestřan až k odbočce ke golfu Kestřany. Odtud je cesta značená pouze logem – kolem golfového hřiště a úpatím kopce Na Ovčíne pak 100 m za osadou Na Ovčíně odbočíte vlevo a po zpevněné šotolinové cestě asi po třech kilometrech jízdy kolmo přetnete silnici II. třídy (Písek – Strakonice) a přijedete do obce Velké Nepodřice (možnost návštěvy rozhledny Velký Kamýk). Dále po CT1160 přes Mladotická Mlaka do Drhovle. Zde odbočíte vpravo po CT1161 a průjezdem drhovelským zámkem, památeční alejí, nadjezdem nad E49 přes Bošovice do Čížové. Dál po CT1151 k plynové lávce, přes ni pak po Otavské cyklistické cestě zpět do Písku.

Poznámka:
Pokud by pro vás byly schody na plynovou lávku problémem, využijte CT1158 vedoucí mezi Pískem a Borečnicí po silnici III/02024 přes Topělec.
Zámek Drhovle je uzavřený areál domova důchodců, personál vám umožní průchod zámkem po zazvonění. Pokud bude problém, je možno zvolit trasu pres Chlaponice, obě trasy jsou značeny.

Zajímavosti na trase:

Písecké hory

Za městem při vjezdu do lesů míjíte po levé strane čtyři rybníky. Z nich se dříve vedla voda dřevěným potrubím (ulicí Na Trubách) do píseckých kašen. U posledního rybníka bydlel správce tohoto zařízení, zůstal po něm místní název U Vodáka. Nachází se zde obůrka pro muflony. Zde tedy začíná rozsáhlý lesní komplex Píseckých hor rozprostírající se dále jihovýchodním směrem až k řece Vltavě. Jeho název není odvozován od charakteru terénu, nýbrž od těžby zlata probíhající zde ve středověku.
Oblast je charakteristická pestrostí porostu a to jak vzhledem ke stáří (až 250 let), tak i druhovému složení.
Nejvyšším vrcholem přírodního parku je Velký Mehelník (632 m n. m); jeho vrchol je zarostlý starým bukovým lesem a nachází se zde seskupení balvanů, kde bylo dávnověké obětiště a podle pověsti také sídlo loupežníků. V oblasti je vyloučena motorová doprava, což přispívá k její atraktivitě pro turistické výlety. Je zde vedena řada tras pro pěší i cyklisty.

Zelendárky

V okolí obce, mezi Protivínem, Novou Vsí a Tešínovem, se nachází přírodní památka Zelendárky. Ve zdejší krajině Jiří Zelendar, synovec slavného Jakuba Krčína z Jelčan, vybudoval soustavu deseti rybníků. Chráněné území je přístupné po veřejných cestách podél břehu a po hrázích rybníků. Podél západního břehu a severní částí vede turisticky značená naučná stezka (11 km, 24 zastavení).

Protivín

Místo dostalo jméno po majiteli tvrze a vsi při brodu přes řeku Blanici – Protivovi, někdy kolem roku 1260, na město bylo povýšeno až roku 1899.
Protivín nabízí návštevníkům krokodýlí ZOO s 22 druhy plazů, muzeum „Památník města Protivína“, který také nabízí expozici „Exotická príroda“. Na náměstí stojí kostel sv. Alžběty Portugalské z druhé poloviny 17. stol. s kaplankou. Zde je k vidění malé zoologické muzeum, díla místního rodáka, výtvarníka a básníka Jiřího Koláře.
Veřejnosti nepřístupný zámek na konci náměstí, původně gotický hrad ze 14. stol., prošel radou renesančních a barokních přestaveb. Přilehlý park má rozlohu 7,6 ha a roste v něm 20 druhů vzácných dřevin. Protivín je také sídlem pivovaru Platan, k němuž vede unikátní trojřadá platanová alej.

Myšenec

Myšenec vznikl při brodu přes řeku Blanici už v pradávném čase. Procházela tudy stará obchodní cesta spojující české vnitrozemí s Rakouskem. Obci dominuje gotický farní kostel sv. Havla s románskou sakristií. Přemysl Otakar II. na návrší nad vsí založil královský hrádek, bohužel z něj zbylo pouhé torzo jižní fronty se stopami po gotických oknech. V žulových kamenech zdiva myšeneckého hradu i jinde ve vsi jsou nápadné tmavé kresby připomínající sluníčka – jedná se o shluky turmalínových krystalů, tzv. „Myšenecká slunce“. Podle této zajímavosti je nazvaná místní naučná stezka v délce 5 km.

Ražice

Ražice jsou známé nejen jako železniční križovatka, ale také jako vesnice se zajímavými statky selského baroka z doby kolem roku 1850. Nad obcí se vypíná Zlatý vrch, kam vede od nádraží naučná stezka, která vás seznámí se zbytky středověkých dolů na zlato (3 km, 5 zastavení). V nově zrekonstruovaném špýcharu najdete dnes muzeum železnice a nedaleké přírodní rezervace Řežabinec.